ZUŠ pod lupou: Dva stupně vzdělávání a ještě něco navíc

Základní umělecké vzdělávání má již mnoho let své pevné místo v českém školském systému. Ač neposkytuje stupeň vzdělávání, má podobu systematického, dlouhodobého a komplexního studia a představuje zásadní východisko pro vzdělávání na konzervatořích či vysokých školách uměleckého směru.

O výjimečnosti českého základního uměleckého školství v evropském i světovém kontextu nemusí být debat. Když se podíváme blíže na celý systém, zjistíme, že má potenciál provázet nás celým dětstvím i mládím, být tady během navštěvování mateřské školy, po celou dobu základního i středního vzdělávání a dokonce i později. Již v pěti letech totiž můžeme nastoupit do přípravného studia. Tady jsou děti vedeny k prvotním návykům a dovednostem, které později ovlivňují jejich umělecký rozvoj. Následuje vzdělávání na I. stupni, které trvá 7 let a studium na II.stupni, které je čtyřleté. Méně známým faktem je existence studia pro dospělé, které probíhá v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání. Také na mimořádně nadané žáky rámcový vzdělávací program myslí. Mají totiž možnost využít studia s rozšířeným počtem vyučovaných hodin.

Když navíc vezmeme v úvahu velký rozptyl nabízených oborů od hudebního přes výtvarný, taneční a literárně-dramatický, dostáváme jasné vysvětlení pro (na první pohled) překvapivou informaci, že na základních uměleckých školách v České republice studuje více než čtvrt milionu žáků.

Rčení “Co Čech, to muzikant” tak vůbec není daleko od pravdy. Přestože ne každý se umění aktivně věnuje i po absolvování ZUŠ, není krásné mít národ plný poučených diváků, posluchačů a návštěvníků výstav? Rozhodně je.